Zříceniny Chlum u Čáslavi - Oheb
Slavatové z Chlumu a Košumberka jsou starým českým panským rodem povýšeným do hraběcího stavu. Jméno získali podle hradu Chlumu u Čáslavi a hradu Košumberka na Chrudimsku. Původní erb s třemi zlatými a čtyřmi modrými pruhy byl v 17. století rozšířen o erb pánů z Hradce.
Jako předek rodu je uváděn na rozhraní 11. a 12. století jakýsi Bleh, ale teprve až po přesídlení rodu z Litoměřicka na Čáslavsko je možné sledovat posloupnost. Kromě Chlumu a Košumberka získali rovněž Podhořany, Damírov a další statky ve východních Čechách. Za husitských válek Slavatové podporovali stranu podobojí: Jan Vilém a Diviš byli Husovi přátelé a podepsali se pod list proti Husovu upálení. Slavata byl v letech 1463-67 královským hofmistrem a syn Michal, který jako první přijal jeho příjmení, získal statky Sázavského kláštera.
Na počátku 17. století se však naskytla příležitost rozšířit majetek: Jindřich usiloval o získání dědictví po Smiřických ze Smiřic a Vilém po pánech z Hradce. Vilémovi se záměr podařil. Za stavovského povstání byli někteří Slavatové postiženi za svou účast konfiskacemi: ze čtyř bratrů Michal nejprve emigroval, ale vrátil se zpět a přestoupil na katolickou víru, Jáchym to již učinil před rokem 1620, pak se stal válečným radou a generálním komisařem císařského vojska, Adam se vůbec žádným způsobem v této hektické době neprojevil, ale Vilém dosáhl jako představitel bojovného katolického uskupení po Bílé hoře těch nejvyšších poct.
